:: Anglie 2001 ::: Irsko ::

Irsko

Z Londýna do Dublinu jsme jeli autobusem. Jednak to bylo pohodlnější a rychlejší, ale hlavně lístek na trajekt byl dražší než jízdenka na autobus. Londýn jsme opustili v osm hodin ráno a kolem osmé večer jsme již byli v Dublinu.

Přes průliv mezi Anglií a Irskem jsme se plavili na největším trajektu pro auta na světě. Loď to byla opravdu pohodlná (také stála asi 100 000 000 euro). Po čtyřech hodinách plavby jsme již vplouvali do Dublinského přístavu odkud jsme po absolvování imigrační kontroly odjeli autobusem na hlavní autobusové nádraží.

V Dublinu jsme strávili jen jednu noc, což je škoda, neboť je to krásné město. Stihli jsme se pouze vecer projít kolem řeky. Mánií obyvatel Dublinu (a vlastně všech Irů:) je natírání dveří svých domů jasnými barvami.

Hospody jsou v Irsku ozdobou ulic a obvykle jsou to nejhezčí domy ve vesnici:) Pokaždé mají zvenku na oknech květiny a na fasádě nějakou reklamu na Guiness . Pravidlem je také plechový vývěsní štít. Uvnitř si můžete vybrat z několika druhů piva Guiness a dalších značek v cenách kolem 2 IEP.

Po přespání v hostelu v Dublinu jsme další den ráno vyrazili už skutečně do akce, tedy na stopa. Menší potíže nám činilo dostat se ven z Dublinu, vše ale dopadlo OK a odpoledne jsme se již váleli na pláži u moře na jihozápadním konci Irska. Na pláži jsme také přespali jen tak pod širákem, nad hlavou hvězdy a jako zvuková kulisa šumění moře... No prostě paráda.

Krajina jihozápadního Irska je velmi podobná naší pouze s tím rozdílem že u nás nemáme moře, ve vnitrozemí si však můžete klidně myslet, že jste doma. Každý Ir vám ale bude tvrdit, že Irsko je "more green" než Čechy.

Na východě je krajinný ráz zcela odlišný od západu. Pobřeží je hodně členité a krajina hornatá. Jako celek působí úchvatně. Také sem jezdí nejvíce turistů. Rád bych se sem někdy vrátil s autem a kolem.

Nevěřli byste tomu, ale na jihu Irska rostou takhle veliké palmy normálně venku (ne v botanické zahradě).

Již před začátkem naší cesty jsme si řekli, že navštívíme aspoň jeden irský hrad. Notoricky známý Rock of Cashel jsme vynechali, ale vynhradili jsme si to návštěvou hradu Kinvrra Castle. Ten se nachází poblíž stejnomenné, velmi pěkné vesničky nedaleko od města Galway. Mimochodem v Galway jsme vyjímečně zmokli - za celých 10 dní nám pršelo jen třikrát. Irové tvrdili, že již doluho nezažili vytrvale tak pěkné počasí. Měli jsme holt štěstí ;-)

Úchvatným přírodním útvarem jsou přes 200 metrů vysoké útesy Cliffs of Moher na východním pobřeží. Můžete přijít, sednout si na skalní římsu na okraji a pod nohama máte celou tu hroznou vejšku. Super pocit!

Na hranice Severního Irska jsme dorazili desátý den cesty. Vyhledem k nepokojům jsme očekávali střežený hraniční přechod nebo aspoň kontrolu na celnici. Nic y toho se nestalo. Že jsme v Severním Irsku jsme poznali pouze podle změny platidla na anglickou libru.
Kvůli situaci v zemi jsme se také rozhodli nejet stopem, ale autobusem přímo do Belfastu a odtud trajektem do Skotska. Přejet autobusem Severní Irko trvalo jen několik hodin, takže jsme ještě stihli noční trajekt do skotského přístavu Stranraer. Tam jsme se na noc utábořili v jednom altánku na pobřežní kolonádě.